V celkovém duchu akcí Regionální školy obnovy a rozvoje venkova, které jsou níže uvedeny, účastníci semináře měli možnost ocenit osobní přístup pana ředitele sekce řízení Operačního programu životní prostředí k jeho osvětě.

Nebývá zvykem, že se řídící pracovník takto angažuje, disponuje tak detailními a odbornými znalostmi, které na základě zkušeností předkládá příjemnou a pochopitelnou formou potenciálním žadatelům, které motivuje k tvorbě a realizaci projektů. „Pracovník SFŽP – administrátor projektu je partnerem žadatele a realizátora.“ Tato informace, která zazněla, je zásadní změnou k ještě lepšímu obrazu řízení OPŽP, který už v poslední době minulého období patřil mezi „uživatelsky nejpřívětivější“.

Účastníci semináře se zaměřili v rámci podrobné prezentace os OPŽP také na diskuzi ohledně praktického využívání opatření programu pro menší obce a města. Dále se hovořilo o nutnosti respektování souvislostí a dopadů jednotlivých poskytovatelů dotací na konečného realizátora a na území, v kterém se nachází, jinak dochází k chaosu a tím i neefektivnímu zacházení s finančními prostředky nás všech. V současné době je realitou, že každý úřad zajišťuje svoji agendu dle svých kompetencí a není schopen registrovat skutečnost, že obec je komunita, kde vše souvisí se vším a ve velmi málo případech lze realizovat projekt jako oddělenou aktivitu, která by neměla další dosah či průnik.

Na základě diskuze účastníků a pana ředitele vyvstalo několik důležitých a zajímavých faktů, které by mohly sloužit jako podklad pro diskuzi ohledně případných změn v podmínkách OPŽP:
- osa č. 1 nedovoluje využít obcím v rámci oddělené kanalizace dotaci i na kanalizaci dešťovou. Enormně se zvyšují náklady na celkovou realizaci kanalizačního systému, které mohou zapříčinit, že obec i přes nabídku výhodných půjček na dofinancování nebude o vybudování systému uvažovat, protože by se na dlouhá léta zadlužila a po tuto dobu by jí nezbývaly prostředky na drobnější aktivity v obci – život v obci by se značně utlumil. Dále je nedomyšlen fakt, že při realizaci dešťové kanalizace není zákonně ošetřen odvod vody do sběrných či zasakovacích nádrží. Na jednu stranu OPŽP nepodporuje dešťovou kanalizaci, např. vč. zasakovacích nádrží (voda nezadrženě odchází) a na druhou stranu podporuje jiná a velmi nákladná opatření na pouze zadržení vody v krajině, jako jsou poldry a retenční nádrže, které ne zcela vždy v krajině pěkně vyhlíží a zabírají zemědělskou půdu.
- osa č. 4 ohledně zeleně v intravilánu nedovoluje žádat obcím s počtem obyvatel pod 500 obyvatel. Pro toto diskriminační opatření neexistuje reálný podklad. A přitom v reálu právě malé obce o svá veřejná prostranství plná zeleně příkladně pečují (což se plně potvrdilo v rámci příkladného čerpání prostředků obcemi do 500 obyvatel na úpravu veřejných prostranství v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013).

Přítomní se shodli na faktu, že jakákoli opatření na zadržení vody v krajině jsou velmi potřebná, protože voda je to nejcennější pro celou naší společnost.


Za tým RŠOV Kateřina Korejtková, realizátor vzdělávacích aktivit



Vzdělávací akce Regionální školy obnovy a rozvoje venkova (RŠOV) mají dlouholetou tradici a pořádané akce vykazují stabilně vysoký přínos pro jejich účastníky. Především se jedná o osvětovou činnost o možnostech skladby činnosti pro obce v rámci její komunitní funkce, o maximální využívání dotačních titulů, o čerpání vhodných příkladů dobré praxe a v neposlední řadě o detailní výměnu informací a zkušeností účastníků při výjezdních vzdělávacích seminářích.
Osvětová činnost a ukázka příkladů dobré praxe s dobrou znalostí možností využívání dotačních titulů jednoznačně podporuje aktivitu obcí a tím zvyšuje absorpční kapacitu celého území v rámci zajištění udržitelného rozvoje venkova.

[Editace článku: Kateřina Korejtková] Přehled návštěvnosti