Bývalá četnická sta¬nice v Liptani byla svědkem vraždy Vítězslava Hofirka, Inocence Dostála, Františka Čecha, Viléma Lehera, Ludvíka Svobody a Rodolfa Mokrého. Nacističtí Němci se zde pokusili násilím převzít moc týden před podpisem Mnichovské dohody 29. září 1938, která odtržení Česko¬slovenského pohraničí formálně legalizovala.

Muži zavražděni v Liptani byli příslušnicí finanční stráže, která byla součástí praporů SOS. Tito lidově přezdívaní sosáci zahrnovali kromě finanční stráže také četnictvo, uniformované příslušníky sboru státní bezpečnosti a vojenské posily, tedy záložníky, kteří v roce 1938 zajišťovali obranu hranic daleko vysunuti před hlavní obranné postavení armády.

V těchto místech se stávali snadnou kořistí henleinovských bojůvek a polovojenských oddílů Sudetendeutsches Freikorps, cvičených pro záškodnické akce v českém pohraničí. Na slabé vyzbrojených útvarech celníků a sosáků si zvyšovaly sebevědomí.

Už 21. září se v Německu soustředily jednotky Freikorpsu v blízkosti československých hranic, které pronikly na naše území. Na Krnovsku ozbrojené tlupy takzvaných ordnerů,povzbuzené postupem jednotek Freikorpsu, obsazovaly četnické stanice, pošty a státní úřady.

V Liptani bylo nacistické hnutí velmi silné. Organizovali jej bratři Alfred a Franz Seligovi, kteří přijímali instrukce přímo z Německa. Společně s Karlem Reichelem a Františkem Görlichem zorganizovali přepadení četnické stanice, které dnes známe jako Liptaňskou tragédii.

Liptanští nacisté byli vy¬zváni, aby se zúčastnili slavnostního odzbrojení četnické stanice, proto se zde zformoval dav asi sto padesáti mužů. Velitel stanice, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý, pod pohrůžkou vyvraždění celé posádky se vzdal přesile a ode¬vzdal zbraně, aby zabránil krveprolití. V tu chvíli přijížděla k četnické stanici dvoučlenná motorizovaná hlídka finanční stráže praporu SOS Inocenc Dostál a Vítězslav Hofirek. Oběma se podařilo doběhnout k četnické stanici, kde se chtěli ukrýt. Netušili, že je již obsazena nacisty. Došlo ke zmatené přestřelce, ve které byli místo sosáků zasaženi tři nacisté - Karl Metzke, Jan Křístek a Alois Múller. Vzbouřenci v čele s Alfredem Seligzem ze msty postříleli již odzbrojenou, a tedy bezbrannou osádku četnické stanice.

Mrtvoly nacisté 23. září od¬vezli do Hlubčic v tehdejším Německu, kde je zahrabali u hřbitovní zdi. Až po válce byla těla Františka Čecha, Inocence Dostála a Vítězslava Hofirka exhumována a převezena do Československa. V roce 1947 byl obětem Liptaňské tragédie odhalen pomník

Druhou vzpomínkou je pomník z roku 1988 u obecního úřadu. Český svaz bojovníků za svobodu u néj včera ve spolupráci s obcí uspořádal vzpomínkové shromáždění k sedmdesátému výročí.
Starosta Liptáně, František Tománek včera položil věnec k památníku Liptaňské tragédie. S věnci a kyticemi do Liptaně přišli také desítky dalších lidí, kteří chtěli uctít šest zavražděných obránců hranic. Byli zde zástupci okolních měst a obcí i Českého svaz u bojovníků za svobodu.

Bruntálský a Krnovský deník,
Krnovský REGION ze dne 23.září 2008
Fidel Kuba

[Editace článku: Leo Dedek] Přehled návštěvnosti