V úterý 8. 5. 2007 v 10 hodin bude zpřístupněna rozšířená expozice hanáckého lidového umění v prostorách tovačovského zámku. V letošním roce si připomínáme sto let výročí úmrtí významné sběratelky hanáckého lidového umění, písní a tanců, Františky Teresie Emerencie Xavery Běhálkové, z Tovačova, která má zásluhy na uchování lidových kulturních tradic regionu Hané.

Slečna Xavera, jak se jí všeobecně říkalo, byla dcerou tovačovského učitele Šimona Běhálka a jeho manželky Brigity rozené Kavkové z Klenovic. Narodila se 23. října 1853 ve staré tovačovské škole v témže pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Měla dva bratry - Eduarda a Leopolda. Otec brzy zemřel (1859) a zůstala po něm vdova se třemi malými dětmi a téměř bez prostředků. Ujal se jich troubecký farář Pater Theodor Mayer, vlastenecký kněz, lidumil a dobrý člověk. Přijal vdovu i s dětmi na faru v Troubkách, aby mu vedla domácnost. Chlapce dal vystudovat na hospodářských školách, Xaveru dal učit hře na klavír, zpěvu a jazyku německému u pana nadučitele Loyky. Když vyšla školu, poslal ji do Prahy do německo-francouzského penzionu. Tam se seznámila se sestrami Annou a Zdenou Braunerovými, dcerami známého architekta Braunera. Nejvíce se sblížila se Zdenou, pozdější akademickou malířkou, která Xaveru často v Tovačově navštěvovala.

Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P.Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P. Wurm (poslancem za Kojetín od r.1861, olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.

Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba,...). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského (1889). Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti dne 28. dubna 1907, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě. 1. května měla pohřeb, pochovával ji na její předsmrtné přání Pater Tomáš Wiedermann.

Při hodnocení a pochopení životního díla Xavery Běhálkové v rámci dobového vývoje, vytěžení ideových i estetických prvků pro dnešek i pro budoucnost a prosazování národní kultury je stále aktuální a nutné i v dnešní uspěchané době. Nakonec otázka pro pozorného čtenáře. Kolikrát se opakovalo od úmrtí Xavery Běhálková stejné snažení v Čechách jaké vyvíjela Xavera a její současníci?

Čerpáno z knihy Gustava Voždy: "Xavera" vydané 2003 s pomocí regionu Věrovany, Judr. J. Krempla, p. K. Šálka a Mgr. O. Nimmerfrohové. Čtenářům je k dispozici v tovačovské knihovně.

V neděli 5. května r. 1905 přijela do Brna slečna F. X. Běhálková se svou hanáckou družinou chlapců a děvčat z Tovačovska, aby ukázali v budově Národního divadla, "jak bylo na Hané za stara". F. X. Běhálková byla již v tu dobu známá jako horlivá sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky, zpěvů a tanců.

V Brně předvedl soubor tento program:
1. Hra na kamenný most: Tance - Tovačov, Holubička, Sekerečka, Zahradník, Tetka, Coufavá, Silnice, Šoustavá, Šáteček, Malení, Kanafaska, Rožák, Troják, Trojky, Kalamajka, Káča, Dráteník, Legátková, Kukačka. Tyto tance tančily Hanačky v starodávných bílých šatách.
2. Následovaly tance v lipských šátcích "na růže" zavázaných a v přerovských zástěrách: Trnka, Cimbálek, Kolíbavá, Valaška, Litery, Pastýřka, Volek, Ouzká cesta, Stodolenka, Jetelinka, Věneček, Pleskavá, Lesňačka, Ověvaná, Tovačovské hatě. Po tancích předvedli svatební zvyky z Tovačova a okolí: Námluvy, Odpros nevěsty, Odpros nevěsty sirotka.
3. Po těchto zvycích vystoupily tanečnice v krásných krojích s bohatým vyšíváním a zatančily: Annovská, Pilařka, Vodička, Vojáček, Osmičky, Kadlcká, Židovka, Čelčická, Mysliveček, Podkověnky, Kolo, Vranky, Hastrman, Vzteklý Janek a Marš.
Soubor tvořili chlapci a dětčata z Tovačova, Troubek, Biskupic, Klopotovic, Oplocan, Hrdibořic, Annova, Hrubčic, Ivaně, Nenakonic a Arnoštova. Brněnské vystoupení bylo přehlídkou usilovné práce Xavery, kterou zachránila lidovou kulturu hanáckého kraje.
Co tanec, zpěv nebo zvyky byly klenotem hanáckého lidu a je velká škoda, že město Tovačov nemělo zájem a nenašlo místo k umístění a zachování těchto památek. Připustili, aby sbírka byla rozdělena a uložena v okolních muzeích, např. v Prostějově, Olomouci a jinde.
Vystoupení souboru v Brně navštívil hudební skladatel Leoš Janáček a po domluvě s Xaverou začal dojíždět do Tovačova, aby podchytil tyto tance a hlavně zpěv. Tyto se objevují v jeho díle "Moravské tance". Tanečně při jeho návštěvách vystupovala slečna Dudková, která na tuto dobu vzpomínala ještě v pozdním věku, při mé návštěvě u ní doma.

V padesátých letech se o obnovu práce F. X. Běhálkové s úspěchem pokusila učitelka paní Milada Ženčáková a ani ona nenašla v Tovačově velkého pochopení u vedoucích činitelů města v oblasti kultury. Bylo to nepochopení nebo dokonce závist nad úspěchy její práce? Zatímco okolní hanácké soubory pokračovaly v zachování tradic hanáckého lidu, v Tovačově soubor zanikl.
Pozn. Část tohoto pojednání převzato prostřednictvím p. Lad. Nováka z práce Jana Zbořila, uveřejněné ve Vlastivědném sborníku v roce 1931. Pan L. Novák je zapálený sběratel historických událostí v oblasti Tovačova i Hané. Děkuji mu!

8. 5. 2007 bude zpřístupněna rozšířená a upravená expozice folklóru v tovačovském zámku k výročí 100 let úmrtí osobnosti města Tovačova, Xavery Běhálkové, sběratelky hanáckých lidových písní, tanců, výšivek a keramiky.
Pořadatelem výstavy je Městský úřad v Tovačově, tel. 581731301.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti