katolický kněz, spisovatel, cisteriák kláštera Velehradského,
narozen 7.1.1638 ve Frýdku (m.č. Frýdku-Místku),
zemřel 26.2.1703 ve Velehradu (okr. Uherské Hradiště).

Byl jedním z nejdůležitějších a nejvýznamnějších obyvatel Bolatic, byl přední spisovatel slezského a českého baroka. Narodil se roku 1683 ve Frýdku na Moravě, studoval na gymnáziu v Brně a v Olomouci. V osmnácti letech vstoupil do cisteriánského kláštera ve Velehradě a 19. května 1657 zde složil řeholní slib. V roce 1674 byl vyslán do Bolatic jako probošt a správce statků ze dvou důvodů. Za prvé měl povznést hospodářství v kraji, které se ještě nezotavilo z ran třicetileté války. Za druhé jeho úkolem bylo povznést náboženskou a mravní úroveň zdejšího lidu. Jeho osmnáctiletý pobyt v Bolaticích skončil roku 1692, kdy odešel Hirschmentzel zpět do Velehradského kláštera.

Za celý svůj život napsal 42 knih, převážně německy a latinsky, z nichž pouze dvě mu vyšly tiskem. Mezi nejdůležitější práce patří pojednání "Hádání sedláka s měšťanem o přednostech stavu", latinská studie o české a polské historii "Čtyřdílná historie království českého, markrabství moravského a velehradského kláštera" a soubor pikantních anekdotických příběhů v knize "Feriae Chritstiano Baccchanales".
Jako spisovatel téměř po celý život marně usiloval o velké historické dílo. Ještě před vysvěcením na kněze vydal v Praze 1667 latinský spis o životě sv. Cyrila a Metoda a starém Velehradu, kde výklad dějin je prokládán hexametry k poctě slovanských věrozvěstů. Téhož roku vyšlo také jeho postní kázání Rex dolorum. Jen tyto dvě drobné práce z H. mládí vyšly tiskem, všechny ostatní, mezi nimi i některé značně rozsáhlé, zůstaly v rukopisech. Některé z nich se ztratily beze stopy a dnes známe jen jejich tituly, jiné jsou rozptýleny po knihovnách v Brně, Olomouci a Kroměříži. Pozoruhodný je latinský rukopis z 1698, chovaný v Univerzitní knihovně v Olomouci ve kterém zaznamenal různé příhody, jež se udály ve Frýdku na Hané nebo v Horním Slezsku, jako snůšku tragických i žertovných příhod, pověstí, anekdot, z nichž nejcennější je česky psané "Bádání sedláka s měšťanem o přednost stavu". Ožívají v něm staré formy sporů, známé v české literatuře už od 14. století. Text hádání je opatřen také nápěvem jako skladba písňová. Jeho velké historiografické kompilace, psané ve stylu historiků 16. století, nemají valnou historickou hodnotu, nicméně je třeba je přijímat jako dokument doby. Jejich barokní ráz se projevuje četnými veršovanými vložkami i duchem barokního vlastenectví. V době od roku 1674, kdy jako administrátor pracoval Bolaticích (okr. Opava) se roku 1676 přičinil o to, aby svátek sv. Cyrila a Metoděje byl slaven také ve slezské části olomoucké diecéze, což se na mnohých místech nedělo. Jediný Hiršmenclův česky psaný spis o založení růžencového bratrstva, napsaný 1688 pro farníky v Bolaticích, zůstal také v rukopise. Hiršmenclovi je připisována zásluha, že oživil památku věrozvěstů a podal obraz soudobého lidu. Kristián Bohumír Hirschmentzel zemřel na Velehradském klášteře 29. února 1703.

Bibliografie :
Vita S.S.Cyrilli et Methudii. Pha 1667.,
Rex dolorum.Pha 1667.,
Historia Quadripartita de marchionatu Moraviae et de monasterio Wellehrad (rkp.1702)

Literatura :
Neumann,A.: Kulturně-vlastenecké postavy moravského kněžstva.I.
Z rukopisu kronikáře P.H.In: Věstník jednot duchovenstva, brněnské a olomoucké, 28,1935.,
Neumann,A.: K 300.výročí P.K.H.In: Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 29, 1938.,
Vašica,J.: Účast Slezska na českém literárním baroku.In: Slezsko, český stát a česká kultura. Opava 1946.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.frydek-mistek.cz