Historie města Chrasti [ Historie (archivní dokument) ]
Chrast byla založena v 2. polovině 13. století benediktinským klášterem v Podlažicích. Klášter založený v r. 1159 byl v dubnu 1421 husitskými vojsky zničen. Po jeho zničení přešla Chrast do světské správy. V tomto klášteře byla napsána tzv. Ďáblova bible (Codex gigas). Za švédských válek byla ukořistěna do Švédska, kde se nachází dosud. Jde o jednu z největších ručně psaných knih na světě. S jejím napsáním se pojí pověst o mnichovi, který byl donucen pro svůj prohřešek knihu o samotě napsat a ke spolupráci si přizval ďábla. Ďábel za to, že bude v knize vyobrazen, pomohl mnichovi bibli zhotovit za jedinou noc.
Do roku 1427 bylo opatství i s městečkem svěřeno husitskému hejtmanovi Jakubovi z Kroměšína, po něm Jiříkovi z Březovic a dále bylo panství převedeno na královskou korunu a správcem byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic, který je spravoval až do r. 1436. Tohoto roku 26. září zastavil král Zikmund panství Janu Pardusovi z Vratkova. Ten panství postoupil r. 1452 Zdeňkovi Kostkovi a Kostkové ho pak vlastnili až do r. 1539. Od tohoto toku přešlo do majetku Slavatů z Chlumu a Košumberka a v r. 1600 bylo i s městečkem prodáno roku Berků z Dubé a Lípy, dále Švanberkům a Harrachům. R. 1656 koupil panství pražský arcibiskup kardinál Harrach pro nově vzniklé královéhradecké biskupství, které ovládalo Chrast s okolními vesnicemi do revolučního roku 1848. Tehdy získala Chrast samosprávu, v jejímž čele bylo obecní zastupitelstvo se starostou. V roce 1853 byla Chrast povýšena na město pod jehož správu náleželo ještě devět okolních vesnic.
Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozmachu národního života (od Prahy byl poslán na stavbu Národního divadla základní kámen), v roce 1868 se město připojilo na železniční trať Německý Brod - Pardubice, začínaly vznikat politické strany, různé spolky (Sokol, Orel, divadelní ochotníci), na konci století byl vybudován městský vodovod, objevily se první továrny (výroba špiček, prádlo, léčiva, zpracování dřeva).
