Nalézá se na jihozápadním okraji města, asi 500 metrů od náměstí, na konci Potoční ulice v poměrně příkrém svahu kopce, který se již od 16.století nazývá Sráček nebo Srák. Je uložen ve velmi členitém terénu a jeho plocha byla postupně rozšiřována. Svou celkovou rozlohou 14.528 m2 se boskovický hřbitov řadí k nejrozsáhlejším židovským hřbitovům v českých zemích.
Hřbitov je téměř po celém obvodu ohrazen zdí, na několika místech zídky můžeme ještě i dnes spatřit zazděné kamenné desky s hebrejským označením sekcí hřbitova. Vstup na hřbitov tvoří dvě kované brány, vyrobené a osazené v roce 1982. Uprostřed plochy pohřebiště stojí pozůstatky obřadní síně (ohel), ke které vede kamenné schodiště, kdysi lemované železným zábradlím. Obřadní síň bývala menší, jednoduchá stavba se sedlovou střechou, z níž stojí už jen zbytky obvodových zdí. Doposud zde však můžeme spatřit dvě kamenné desky s hebrejskými liturgickými texty (spodní deska nese modlitbu za zemřelé - kadiš, horní pak modlitbu toho, kdo nebyl 30 dnů na hřbitově) a pokladničku na milodary.
Na ploše hřbitova se nachází asi 2.500 náhrobků. Nejstarší zjištěný pochází z roku 1670 a od něj vede souvislá řada jednotlivých vývojových typů až do 40.let 20.století. K nejvýznačnějším patří barokní náhrobky tzv.mikulovského typu zdobené rustikalizovanými ornamentálními prvky (voluty, lastury...), často též s použitím rostlinných motivů (např.lilie). Starší náhrobky jsou tesány v pískovci či v opuce, zpravidla obdélného tvaru s rozmanitým zakončením Kromě hebrejského epitafu se jménem zemřelého nacházíme na náhrobcích různé znaky - symbolika jména, povolání, vlastností či původu zemřelého (koruna, ruce kohenů, levitská umývací souprava, dva lvíčci, dvě srdce...).
Novodobé náhrobky jsou zpravidla rozměrnější, materiálem je mramor nebo žula, nápisy jsou vytesány německy, jen ojediněle česky.
Náhrobky byly odedávna osazovány pravidelně v řadách po vrstevnicích, všechny dřeviny (s výjimkou řad lip a smutečních tújí) sem vnikly až po 2.světové válce spontánně, čímž se vytvořilo dnešní - téměř lesní prostředí.
Na boskovickém hřbitově je pochována celá řada významných osobností zdejší židovské komunity. V rabínském okrsku nalezneme řadu hrobů významných rabínů a učenců, jako byli např. Samuel ha-Levi Kolin (zvaný podle svého spisu Machacít ha Šekel), moravský zemský rabín Abraham Placek, spisovatel Adolf Schlesinger a další.
Hřbitov je památkově chráněn a svou starobylostí se řadí k unikátním památkám svého druhu u nás.
Je veřejnosti přístupný.

(autor: PhDr. Helena Janíková)