Kostel sv. Václava [ Kostel nebo katedrála ]
Gotický presbytář kostela pochází z doby Karla IV., ze 14. století. Loď byla přestavěna roku 1573.
Nejstarší kostelní památkou je renesanční náhrobek z roku 1569, Jindřicha Smiřického ze Smiřic, pána na Hrubé Skále, k jehož panství Rovensko patřilo. Náhrobek je z pískovce, s deskou z bílého mramoru, v bohatě členěné architektuře renesanční. Atiku (t. j. část nad římsou), nenesou sloupy, zdobí alegorické postavy, uvnitř je zobrazen ležící genius, opírající se levým loktem o lebku. Na pásce vedle je nápis: "Hodie mini, cras tibi” (dnes mně, zítra tobě). Na vlysu je deska s nápisem: Léta 1569 v neděli v hod slavný vzkříšení Pána Krista umřel urozený pan Jindřich Smiřický ze Smiřic a na Skalách a tuto jeho tělo jest pochováno, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv být.” Po stranách nápisu jsou hlavy andělů. Na mramorové desce je zobrazen rytíř v plném brnění a s mečem po boku, modlicí se kleče před krucifixem, pod nímž je lebka se zkříženými hnáty. Vedle kříže, nad hlavou rytíře vlevo leží přilba. Podstavec náhrobku zdobí polotesané postavy geniů, držících ověnčený erb Smiřických.
Cínová křtitelnice pod kazatelnou pochází z roku 1575. Daroval ji kostelu pan Zikmund Smiřický
s Eliškou z Valdštejna.
Na kotli je řada polovypuklých postav sv. apoštolů a Krista. Kolem hoření obruby je nápis: "A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest syn můj milý, v němž mi se dobře zalíbilo. Matouš 3.” Kolem spodní části čteme "K záduší Tejna MDLXXV. V Hradci Králové u Jana u s. Anny.” Na boku dole jsou znaky: smiřický a valdštejnský, sdružené páskou s letopočtem 1575. Nad znaky vryta písmena G. SZ. S. a E. Z. W. (t. j. Jindřich Smiřický ze Smiřic a Eliška z Valdštejna).
U kazatelny visí starý obraz Panny Marie Klatovské z roku 1692. V presbytáři po evangelijní straně oltáře je velký obraz vzetí sv. Jana Nepomuckého do nebe, připisovaný Brandlovi. Pochází ze starého barokního oltáře, který byl odstraněn v roce 1900. Rovněž druhý obraz sv. Jana Nep. na pilíři mezi postranním vchodem a kůrem je Brařidlův.
Hlavní oltář v gotickém slohu je dílo bratří Bušků z Husy u Sychrova, z roku 1900. Oltářní obraz sv. Václava maloval Konstantin Bušek; po stranách jsou čtyři sochy a čtyři obrazy národních českých patronů a dva reliéfy slovanských apoštolů sv. Cyrila a Metoděje po stranách tabernákula.
Postranní barokní oltáře sv. Anny (u kazatelny) a Panny Marie Lurdské pocházejí asi z roku 1750; socha Panny Marie Lurdské je ovšem až z roku 1885.
V kostele je pochován pod kazatelnicí skladatel duchovních písní z doby barokní, rovenský, rodák, kantor a kapelmistr vyšehradský Václav Karel Ho1an Rovenský (1664-1718), jehož dvoje "Pašije” a zvláště kancionál "Kaple královská zpěvní a muzikální” z roku 1694 mají v historii duchovní hudby doby barokní význačné místo.
