Zřícenina hradu Žulová
zbytky hradu

Hrad si na konci 13. století na půdě vratislavského biskupství protiprávně postavil Jan Wüstehube, nechvalně známý loupeživý rytíř, který z Frýdberka a svého dalšího hradu Kolštejna podnikal výpady do širokého okolí.

V loupeživých nájezdech pokračovali i jeho potomci a také Haugwicové, kterým na konci první třetiny 14. století hrad postoupili. Loupeživé rody Wustenhube a Haugwitzů, byly postrachem celého kraje. Klid v oblasti přineslo až vykoupení hradu vratislavským biskupem roku 1358.

V přímém držení biskupství byl hrad další století, až jej roku 1459 biskup Jošt svěřil jako dědičné léno do rukou Mikuláše Kotulínského, později byl až do roku 1582 zastavován. V poslední třetině 16. století byl renesančně přestavěn.

Po dobytí a vyplenění Švédy roku 1639 již hrad chátral a roku 1703 byl přestavěn na pivovar. O století později daroval biskup Hohenlohe celý areál městu na výstavbu kostela.

Pro stavbu hradu bylo zvolena ostrožna ze tří stran se svažující do údolí. Pouze na vstupní jižní straně musel být ve skále vylámán široký příkop. Nejstarší jádro mělo nepravidelně oválný tvar s okrouhlou věží v čele a palácem na chráněné severní straně. 2 metry silná obvdová hradba byla vzepřena v dochovaném úseku na východě a západě osmi pilíři. Válcová věž v čele hradu má zdivo až 4 silné a do dnešních dní se dochovala až do výše původního 4. patra. Minimálně na jihu a západě byla obrana jádra posílena parkánem. Rozšíření jádra hradu v severní části je zřejmě mladšího původu, o čemž svědčí i slabší síla zdiva. Došlo k němu pravděpodobně v souvislosti s přestavbou hradu na pivovar.

Klasicistní novostavba kostelní lodi pohltila významnou část zástavby hradního jádra, kromě bergfritu ponechala z jeho zástavby pouze dodnes patrný oblouk hradby v severní části sloužící jako podezdívka presbyteria. V přízemí bergfritu byla proražena vstupní předsíň kostela a na jeho koruně přibyla zvonice.


Dodnes se z hradu zachoval pouze most a věž, využitá roku 1810 jako součást kostela sv. Josefa. Při něm stojí socha P. Marie Immaculaty z 2. poloviny 18. století. U mostu se zachoval sloup se sochou sv. Jana Nepomuského.

Základní informace
Poloha hradu: na nízké ostrožně uprostřed obce Žulová
Otevřeno: areál hradu volně (dnes slouží jako hřbitov), věž je součástí kostela
Doprava: autem - parkoviště cca 300 m, vlak cca 500 m, bus cca 300 m (Žulová náměstí)

Literatura:
Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996
Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: "Hrady českého Slezska", Arch. ústav AV ČR, Brno 2000

DALŠÍ INFORMACE: http://www.rychlebskehory.cz