Vystrkov

Katastrální obec Pardubice (Pardubitz) >

Zaniklá ves na území Pardubic - viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Když Arnošt ze Staré přestavoval pardubickou tvrz na hrad, oddělil hospodářskou správu a za Chrudimkou, při cestě do Pardubic Mnichových a Chrudimi založil hospodářský dvůr Vystrkov. Název značí, že šlo o místo (dnes U Kostelíčka) značně vzdálené vlastnímu Městu. První listinný záznam o něm pochází z r. 1384. Patřily k němu pozemky na východním okraji katastru města k rybníku Studánka a studáneckým lesům. Dvůr si r. 1491 ponechal zadlužený Jiřík Pardubický z Miletínka, když r. 1491 prodal Pardubice Vilému z Pernštejna. Je domněnka, že ve dvoře stál objekt, který možno pokládat za tvrz, kde sídlil. Za Pernštejnů vyrostla zde skupina pěti formanských dvorů. Podle německé Furwerk, povoz, se Vystrkov zkomoleně nazýval též Forberky. Vilém z Pernštejna r. 1518 vyhlásil, když Forberky pozbyly význam, že vrchnost postoupí tyto domky "pro zlepšení živností městských". Urbář r. 1515 zaznamenává zde soukromé grunty, užívá pojmenování "Předměstí ke dvoru panskému". Jednalo o panské pozemky, mokré, často Chrudimkou zaplavované. R. 1563 se zde setkáváme s názvy V žabrokřích, Žabinec, Na žábě. Již r. 1542 byla u dvora boží muka. Vedle panského dvora s vysokou sýpkou zde po třicetileté válce nejvýraznější stavbou byl soukromý Vystrkovský dvorec, kterému se říkalo Tvrz. Od r. 1675 naproti sýpce na rozcestí stála kapličky, na jejím místě r. 1710 postaven Kostel Sedmibolestné Matky Boží, začalo se mu říkat "Kostelíček", pro náměstíčka před nim i širší okolí se vžil název U Kostelíčka. R. 1717 zámecký hejtman František Václav rytíř Květoň z Rosenwaldu skoupil grunty čl.113, 114, 115, 117, 200 a 26,8 pozemky proměnil v zahradu a za Kostelíčkem postavil letohrádek, rokokově zařízený. Ten v l. 1762-1782 patřil Anně Karolíně de Bretin, lidé letohrádku začali říkat Březinova tvrz nebo též Zámeček. Po r. 1782 se pozemky tvrze -Ve tvrzi- začaly dělit. Za Raabových reforem koncem 18. stol. byl dvorec zrušen a na jeho místě vzniklo několik usedlostí a východních odlehlých, zřejmě ladem ležících pozemcích založena familiantská osada Nový Vystrkov, nazvaná Familie. Město r. 1880 znovu číslovalo domy a rozdělilo město, k dosavadní 4 čtvrtím, přibyla pátá čtvrť Vystrkov s Familií, se samostatným číslováním. K Vystrkovu patřila i Štrossova ul. až na okraj Pardubiček, ještě první dva domy, dnes za nadjezdem v Pardubičkách a patrně i stará Tesla. Ta část za tratí patrně po vzniku Velkých Pardubic připojena ke katastru Pardubiček. Čtvrť Vystrkov byla r. 1954 zrušena, začleněna do Bílého Předměstí, domy přečíslovány. Název Vystrkov nahrazen pojmenování U kostelíčka (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Podřízené štítky:

Seznam archiválií (1):

Protokoly 1883: 253.

Datum na listině: 14.02.1883 Den přijetí: 14.03.1883 Vztah k listině: Obsah

Tabulární výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích o ]zápisu pozemku při [nemovitosti] č. p. 141/8 ve Vystrkově, odkoupeného manželi Janem a Annou Rábkovými ze Studánky, jakožto první pozemkoknižní vklad.